Na návštěvě v nejstarším pivovaru Korça: Založen Italy, má ale české srdce  

Autor: Honza Strouhal

Albánský pivovar Korça zanedlouho oslaví kulatých sto let své existence. V roce 1928 jej založili Italové, nesmazatelně se v něm ale zapsali i Češi. Jeho útrobami plných českých technologií nás provedl přímo vrchní sládek Viktor.

Pivovar Korça je významnou součástí kulturního a hospodářského dědictví Albánie. Nachází se ve stejnojmenném městě Korça pod horou Morava v nadmořské výšce 800 metrů, které je známé svým historickým a kulturním významem.

"Vaříme tu deset milionů litrů (v přepočtu 100 000 hektolitrů) piva ročně, což je relativně málo," říká vrchní sládek Viktor na uvítanou, hned co se s ním setkáme za vrátnicí nejstaršího pivovaru v Albánii. Ještě než vejdeme do jeho útrob na exkurzi, informuje nás, že z původního pivovaru, který byl založený Italy v roce 1928, zbyla jen jedna zeď a sklepení. 

Pivovar Birra Korça založili italský investor Umberto Umberti a místní investor Selim Mboria s počátečním kapitálem 950 000 franků a počáteční výrobní kapacitou 20 000 hektolitrů ročně.

Areál pivovaru, který patří do skupiny IHB Group albánského podnikatele Irfana Hasana Hysenbelliua stejně tak jako další známé albánské pivo Tirana, je i dnes vcelku malý a působí útulně, ovšem na provoz všedního dne poměrně mrtvě.

Od Viktora se vzápětí dozvídáme, že v samotném pivovaru dnes hodně procesů automatizovaných. Ve směnách se zde střídá dohromady padesát pracovníků, další jsou pak rozeseti po celé zemi v administrativních a zejména obchodních pozicích.

I přesto, že roční výroba se zde pohybuje na sto tisících hektolitrech piva (pro srovnání Plzeňský Prazdroj v Česku uvaří přes sedm milionů hektolitrů), je pivovar Korça třetím největším v Albánii a často bývá i tím prvním pivem, které v této zemi ochutnáte. 

Najdete ho totiž v každém koutu země a v podstatě pouze v Albánii. Birra Korça se totiž soustředí fakticky jen na domácí trh a do ostatních zemí kromě Kosova a okrajově Řecka nebo Itálie jej nijak významně neexportuje. Podle Viktora by se roční produkce měla do dvou let zdvojnásobit.

Albánci pijí spíše víno, piva podle statistik z roku 2022 vypijí 29,7 litru na hlavu, Češi mají spotřebu šestinásobnou. Pivo je tedy učíme pít hlavně my Češi, i tak se ale v Korçë, kterému se přezdívá albánská Paříž, už v minulosti uchytilo. Bydlela v něm totiž často i smetánka, která cestovala do jiných evropských měst a na chuť piva si tam brzy zvykla.

Zatímco se říká, že Italové založili pivovar v Korçë kvůli místní kvalitní pitné vodě, dnes už toto podle sládka Viktora zase tolik neplatí. 

"Vodu bereme stále ze studni, kterou máme zde v areálu, ale na její kvalitě dnes tolik nesejde, dokážeme si ji sami následně upravit a obohatit tak jak potřebujeme," říká k tomu, když nás začne provázet mozkem pivovaru v podobě kanceláře, kde je několik počítačů

Na něm přehledně vidí, co se v pivovaru právě děje a zda pivo správně zraje v nerezových tancích o objemu padesáti kubíků, na které se díváme přes sklo do protější rozlehlé místnosti. Jsou čtyři a jsou srdcem pivovaru.  

Právě zde se pivo vaří a odtud se posléze přečerpá do dalších částí provozu k následným procesům jako je například filtrace nebo finální zrání a nakonec přes plnící linky doputuje až na stůl zákazníků.

"Tanky jsou z Hradce Králové stejně jako všechny trubky, které odsud vedou do provozu," říká Viktor a jeho slova potvrzují nápisy jména hradecké firmy na každé varně, které zní ZVU Strojírny. 

Češi ve zdejší technologii ale mají ještě několik stop. A to mycí a plnící linky od firmy z Vysočiny NATE Chotěboř, na filtračních zařízeních je zase logo jihomoravské firmy Bílek Filtry. Českým značkám pak sekundují i italské stroje.

Dávní zakladatelé pivovaru Italové jsou ale také spíše vinaři, nežli pivaři, a tak rozjezd výroby byl v úvodu vlažný a zlatavý mok nepříliš kvalitní. Velký rozvoj pivovaru do současné podoby, velikosti i kvality produktu přišel až po druhé světové válce, kdy zemi od okolního světa izoloval bývalý albánský diktátor Enver Hodža.

Do pivovaru v rámci tehdejší spolupráce komunistických zemí pustil Němce a taky Čechoslováky, v podstatě největší světové odborníky na pivo, kteří začali psát novou éru Birra Korça a hlavně jeho kvalitního piva. Jak po stránce technologické, tak i z pohledu know-how. 

K našemu zklamání jsme se ale dozvěděli, že chmel nepochází z českých, ale z německých chmelnic. To nás rodáky ze země světoznámého červeňáku trochu zklamalo.

Dnes pod hlavičkou Birra Korca najdete pět druhů piv. Nejde o žádné speciály, hlavní vlajkovou lodí je ležák, světlé a tmavé pivo (mimochodem jediné tmavé pivo na Balkáně) a k tomu Amber Ale a Golden Ale. Nealkoholické pivo tu nehledejte, ovšem kromě samotného piva tu vyrábí ještě i minerálku.

"Vím o vás Češích, že potřebujete trochu silnější piva, s obsahem alkoholu nad pět procent, hutnější chuť, tmavší barvu," říká na závěr naší půlhodinové exkurze a naprosto správně Viktor jakoby se přitom omlouval. 

Nám ale rozhodně nemusel, Birra Korça nám chutná. Jestli i vám, to jej musíte ochutnat sami. Teď už s vědomím faktu, že za ním stojí i Češi.

Pokud by vám po exkurzi vyhládlo, hned vedle pivovaru se nachází pivovarská restaurace s fajn venkovním posezením prakticky v parku.