Pro Forbes.cz: Zelená jako Norsko. Albánie má Green Deal vyřešený, její energetiku pohání voda
Autor: Honza Strouhal
Na celém světě ještě před pár lety existovaly jen dvě země, které vyrábějí elektřinu jen z vody. Vedle jihoamerické Paraguaye to byl i jeden evropský stát. O Rakousko ani Norsko se ale nejednalo. Ta země překvapivě leží na Balkáně, který patří k největším znečišťovatelům ovzduší na starém kontinentu. Z pohledu emisí při výrobě elektřiny je zelenější než Dánsko či Švédsko a na stejné úrovni jako Norsko. Je to Albánie.
Na albánské řece Drin a umělé nádrži Komani, kterou zásobuje vodou, se to právě nyní hemží turisty z celého světa. Přitahuje je sem hlavně průzračně tyrkysová voda a scenerie s vysokými skalami, které vám nabudí pocit, že se nacházíte kdesi v Thajsku. K tomu přispívají i turistické lodě z dálky připomínající ty thajské.
Je sem ale přitahována i pozornost energetiků. Umělá nádrž zde totiž vznikla kvůli výstavbě největší vodní elektrárny v Albánii, která se nachází pár kilometrů po proudu od turisticky hojně navštěvovaného bodu.
Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1979 a její čtyři Francisovy turbíny mají souhrnný výkon šest set megawattů (MW). Pro porovnání největší uhelná elektrárna v Česku Chvaletice má výkon osm set megawattů nebo jeden jaderný blok Dukovan má výkon pět set megawattů.
I proto největší vodní elektrárna v zemi, která zajišťuje až třicet procent celkové výroby elektřiny, nesla za minulého režimu jméno po tamním diktátorovi Enveru Hodžovi, které nicméně s koncem komunistické diktatury skončilo v propadlišti dějin.
Na řece Drin jsou další dvě vodní elektrárny, a je tedy důležitým energetickým zdrojem celé Albánie. V zemi je dohromady 25 vodních elektráren s výkonem nad deset megawattů, které přes půl století zajišťovaly Albáncům soběstačnost ve výrobě elektrické energie.
V osmdesátých letech minulého století Albánie dokonce čtvrtinu výroby exportovala. To vše pouze z vody. Vedle ní to byla jen Paraguay, která si tento status udržuje dodnes.
Albánské vodní elektrárny totiž v posledních dekádách přestávaly zvládat boom spotřeby energie a balkánská země se stala energeticky nesoběstačnou. V současnosti dováží zhruba pětinu své spotřeby z okolních zemí. A tím si dováží i emise, jelikož sousední státy mají energetiku založenou stále hlavně na fosilních elektrárnách.
V posledních třech letech začaly v Albánii růst fotovoltaické parky, které mají k opětovné soběstačnosti dopomoci, ovšem k celkové výrobě elektřiny v zemi "červené a černé" přispívají z pohledu celého roku pouze nižšími jednotkami procent.
